|
Vztah teorie mysli a úrovně jazykových schopností u předškolních dětí
Cajthamlová, Tereza ; Sotáková, Hana (vedoucí práce) ; Páchová, Anna (oponent)
Tato práce se zaměřuje na vztah mezi teorií mysli a jazykovými schopnostmi českých předškoláků. Teoretická část shrnuje poznatky o teorii mysli, jejím vztahu k jazykovým schopnostem a některé oblastí vývoje dítěte předškolního věku. Empirická část popisuje výzkum vztahu teorie mysli a jazykových schopností u českých předškoláků. Výzkumu se zúčastnilo 55 dětí, 20 dětí v mladší skupině (m=42 měsíců) a 35 dětí ve starší skupině (m=54 měsíců). Teorie mysli byla testována pomocí úloh zaměřených na porozumění mylným přesvědčením: úlohy Sally-Ann a lentilkového testu. Jazykové schopnosti byly ověřovány pomocí subtestu Posuzování gramatičnosti a subtestu Porozumění gramatice z baterie testů Seidlové Málkové a Smolíka (2014). Výsledky výzkumu ukázaly, že starší děti mají statisticky významně lepší výsledky v úkolech zaměřených na porozumění mylným přesvědčením. Oproti očekávání nebyl prokázán statisticky významný rozdíl mezi jazykovými schopnostmi mladší a starší skupiny. Byla nalezena mírná korelace mezi jazykovými schopnostmi a porozuměním mylným přesvědčením u obou skupin. KLÍČOVÁ SLOVA Teorie mysli, porozumění mylným přesvědčením, jazykové schopnosti, předškolní věk, Sally-Ann task, Lentilkový test
|
|
Role empatie v etickém jednání
Novák, Lukáš ; Matějek, Jaromír (vedoucí práce) ; Ovečka, Libor (oponent)
Již před více než 200 lety David Hume spolu se svým současníkem Adamem Smithem postulovali, že etické jednání člověka vychází především z jakéhosi "morálního citu". Zjednodušeně řečeno oba mají za to, že to jsou vášně, co určuje jednání. Hume dokonce říká že: "rozum je a má být otrokem vášní" (…). Je možné, že tímto výrokem spolu s dalšími probudil z dogmatického spánku jednoho z největších filozofů všech dob Immanuela Kanta, který po dlouhém bádání dochází k závěru, že rozum a nikoli vášně určuje jednání. Resp. že rozum je s to určovat jednání nezávisle na vášních. K řešení otázky, jaká je role mravního citu v etickém jednání mohou významně přispět poznatky současné vědy. Při jejich rozboru využijeme metod analýzy, syntézy a komparace. Cílem této práce bude za pomoci empirických věd reflektovat, jaký je vztah empatie, mravního citu a etického jednání a tím přispět k řešení složité otázky, která trápila filozofy a teology od nepaměti, k otázce, jaký je vztah rozumu, vášní a etického jednání. Klíčová slova Kant Immanuel, Hume David, empatie, etické jednání, prosociální chování, svobodná vůle, filozofie mysli, etika, kognitivní věda, neurověda, psychologie, fMRI, sympatie, soucit, mentalizace, teorie mysli, poruchy osobnosti
|
| |
| |
|
Neural mechanisms of understanding of truth, lie and irony
Souček Loginova, Alisa ; Zaytseva, Yulia (vedoucí práce) ; Hocko Fajnerová, Iveta (oponent)
Ironická vyjádření jsou běžnou součástí naší každodenní komunikace. Charakteristickým prvkem je jejich obsah, opačný k tomu doslovnému. Oboustranné vnímání tohoto kontrastu založené na společných zkušenostech, znalostech a pochopení situačního kontextu jsou důležité pro pochopení těchto ironických vyjádření. Cílem tohoto experimentu bylo nalézt neurální koreláty pochopení ironie, a také nalézt rozdíly mezi mozkovými oblastmi, které jsou zapojené v chápání lží a pravdy. Teoretická část této práce je tvořena teoretickými základy nevyhnutnými pro chápání a porozumění ironie, a to z různých úhlů pohledu, jako jsou například neurobiologický či fyziologický. Navíc je zde popsána neinvazivní zobrazovací metoda nazývána funkční magnetická rezonance (fMRI), díky které jsou vědci schopni lépe pochopit dané téma, a také lokalizovat aktivace na rozličné podněty. Praktická část této práce obsahuje detailní popis experimentu, včetně popisu účastníků, metod a způsobu analytického zpracování. Konkrétně šlo o 17 zdravých dobrovolníků - 10 žen, 7 mužů, kteří se účastnili tohoto experimentu s využitím funkční magnetické rezonance. Jejich úkolem bylo zhodnotit 20 tvrzení ve 3 různých kontextech - ironickém, lživém a pravdivém. Naměřená data - aktivace mozku jsou diskutovány v příslušné kapitole této práce. Klíčová...
|
| |
|
Vztah teorie mysli a úrovně jazykových schopností u předškolních dětí
Cajthamlová, Tereza
Tato práce se zaměřuje na vztah mezi teorií mysli a jazykovými schopnostmi českých předškoláků. Teoretická část shrnuje poznatky o teorii mysli, jejím vztahu k jazykovým schopnostem a některé oblastí vývoje dítěte předškolního věku. Empirická část popisuje výzkum vztahu teorie mysli a jazykových schopností u českých předškoláků. Výzkumu se zúčastnilo 55 dětí, 20 dětí v mladší skupině (m=42 měsíců) a 35 dětí ve starší skupině (m=54 měsíců). Teorie mysli byla testována pomocí úloh zaměřených na porozumění mylným přesvědčením: úlohy Sally-Ann a lentilkového testu. Jazykové schopnosti byly ověřovány pomocí subtestu Posuzování gramatičnosti a subtestu Porozumění gramatice z baterie testů Seidlové Málkové a Smolíka (2014). Výsledky výzkumu ukázaly, že starší děti mají statisticky významně lepší výsledky v úkolech zaměřených na porozumění mylným přesvědčením. Oproti očekávání nebyl prokázán statisticky významný rozdíl mezi jazykovými schopnostmi mladší a starší skupiny. Byla nalezena mírná korelace mezi jazykovými schopnostmi a porozuměním mylným přesvědčením u obou skupin. KLÍČOVÁ SLOVA Teorie mysli, porozumění mylným přesvědčením, jazykové schopnosti, předškolní věk, Sally-Ann task, Lentilkový test
|
|
Kognitivní zpracovávání u dítěte s autismem
Čížková, Kristýna
Práce si klade za cíl popsat kognitivní zpracovávání dítěte s poruchou autistického spektra a zamyslet se nad jeho mechanismy a příčinami. První část práce představuje teoretické zázemí pro následnou interpretaci dat získaných ve výzkumu. Nejdříve stručně charakterizuje poruchy autistického spektra, kognitivní fungování jedinců s touto poruchou a především dvě hlavní psychologické teorie autismu: Teorii mysli S. B. Cohena a Teorii oslabené centrální koherence U. Frith. Druhá část práce popisuje průběh provedeného výzkumu. Jeho těžiště leží v dlouhodobé práci s dívkou s dětským autismem a s dívkou z intaktní populace. Postupně obě dívky prošly standardními testy teorie mysli, zkouškami čtení se zaměřením na porozumění a matematickými slovními úlohami. Výzkumné poznatky pochází především z následných rozhovorů s dívkami a ze sledování jejich způsobu práce a přemýšlení. Získaná data jsem konfrontovala s výše zmíněnými psychologickými teoriemi autismu. Konečná analýza ukazuje typické znaky kognitivního zpracovávání konkrétního dítěte s autismem: zaměření na detaily, "fyzické" uvažování a lpění na pravidlech a schématech.
|
|
Vztah teorie mysli a úrovně jazykových schopností u předškolních dětí
Cajthamlová, Tereza
Tato práce se zaměřuje na vztah mezi teorií mysli a jazykovými schopnostmi českých předškoláků. Teoretická část shrnuje poznatky o teorii mysli, jejím vztahu k jazykovým schopnostem a některé oblastí vývoje dítěte předškolního věku. Empirická část popisuje výzkum vztahu teorie mysli a jazykových schopností u českých předškoláků. Výzkumu se zúčastnilo 55 dětí, 20 dětí v mladší skupině (m=42 měsíců) a 35 dětí ve starší skupině (m=54 měsíců). Teorie mysli byla testována pomocí úloh zaměřených na porozumění mylným přesvědčením: úlohy Sally-Ann a lentilkového testu. Jazykové schopnosti byly ověřovány pomocí subtestu Posuzování gramatičnosti a subtestu Porozumění gramatice z baterie testů Seidlové Málkové a Smolíka (2014). Výsledky výzkumu ukázaly, že starší děti mají statisticky významně lepší výsledky v úkolech zaměřených na porozumění mylným přesvědčením. Oproti očekávání nebyl prokázán statisticky významný rozdíl mezi jazykovými schopnostmi mladší a starší skupiny. Byla nalezena mírná korelace mezi jazykovými schopnostmi a porozuměním mylným přesvědčením u obou skupin. KLÍČOVÁ SLOVA Teorie mysli, porozumění mylným přesvědčením, jazykové schopnosti, předškolní věk, Sally-Ann task, Lentilkový test
|
|
Analýza problematických míst při zvládání matematiky u žáků s poruchou autistického spektra (a jejich vztah ke kognitivnímu zpracovávání žáků)
Sotáková, Hana ; Rendl, Miroslav (vedoucí práce) ; Pavelková, Isabella (oponent) ; Bazalová, Barbora (oponent)
Disertační práce se zabývá tématem zpracovávání matematických úloh u žáků s poruchou autistického spektra (PAS) a problematických míst při jejich řešení. Cílem práce je popsat způsob, jakým žáci s PAS přistupují k matematickým úlohám a zpracovávají je. Zaměřujeme se především na to, zda je možné u daných žáků najít odlišné postupy než u žáků běžných a zda tyto postupy vykazují určitá specifika odpovídající odlišným kognitivním postupům. V teoretické části práce objasňujeme svá východiska. Nejprve vytváříme rámec pro pochopení komplexnosti problematiky autismu, dále se zabýváme psychologickými teoriemi zkoumajícími danou problematiku a popisujeme specifika výoje jedinců s PAS v období adolescence. Poté reflektujeme studie zabývající se matematickými schopnostmi u žáků s PAS. Matematika bývá považována za "silnou" oblast u žáků s PAS a není dostatečně prozkoumána, což zdůrazňují i některé zahraniční studie (např. Oswald et al., 2016). Empirická část je založena na kvalitativní metodologii a zabývá se srovnáním zpracování matematických úloch šesti žáků s PAS s jejich intaktními spolužáky. Snažíme se zde nejen dokumentovat rozdíly a styčné body v řešení žáků, ale také analyzovat kognitivní postupy žáků s PAS a akcentovat specifika vycházející z poruchy autistického spektra. Naše závěry ukazují, že i...
|